Aktivujte si newslettery
Zdravotníci, lidé na nočních změnách, noční sovy, ale i maminky malých dětí. Všichni bojují s nedostatkem kvalitního spánku. Pokud se dobře nevyspíte, tak nejen, že nedokážete a jste nervózní, ale můžete si přivodit i různé nemoci.
Nedostatečný noční spánek je problém
Spánek je pro nás mimořádně důležitý. Přispívá k relaxaci těla, regeneraci, pomáhá také při zotavení z nemoci a dokonce dokáže zlepšit některé funkce, jako například paměť. Doporučená doba spánku pro dospělé je alespoň 6 hodin. To ale většina z nás nedodržuje, protože ještě musíme dokončit práci, dovařit večeři, zkontrolovat domácnost či děti, a tak raději obětujeme pár hodin v posteli. A tehdy nastává problém. Nedostatek spánku má dopad na celý organizmus. Na dotazy ohledně spánku odpovídá odbornice na spánkové poradenství – Anna Schejbalová, jednatelka společnosti Spánkové centrum REM s.r.o.
Co všechno se v rozhovoru se dozvíte? Odpovědi na důležité otázky jako:
- Proč musíme spát?
- Co s naším tělem dělá nedostatek spánku?
- Co nám způsobuje přerušovaný krátkodobý spánek?
- Je denní a noční spánek stejně kvalitní?
- Co máme dělat, když neumíme usnout?
O spánku se často mluví, že je to lék. Proč je pro lidi vůbec spánek důležitý?
Spánek je aktivní útlumový proces mozku, který je spojen s regenerací nervových ale i tělesných struktur a metabolických změn. Spánek ovlivňuje všechny části našeho života, a je důležitou součástí zdravého životního stylu. Je nezbytný pro správné fungování množství funkcí – od imunitního systému až po obnovu energie.
Kromě toho během spánku produkuje naše tělo nejvíce růstového hormonu, zatímco u dětí se to projevuje zejména růstem, u dospělých je růstový hormon důležitý pro obnovu tkání. Dostatek kvalitního spánku je důležitý také pro naši psychiku, emocionální pohodu či správné fungování paměti.
Kolik hodin denně bychom měli spát, abychom byli fit a aby si naše tělo po náročném dni dostatečně odpočinulo?
Za optimální délku spánku se u dospělých považuje 6 až 9 hodin, u dětí 9 až 12 hodin. Délka spánku je však u lidí různá.
Spánek přichází cyklicky, obvykle souběžně s rytmem a periodou 24 hodin a většinou zapadá do jedné z fází střídání dne, světla a noci, tmy, t.j. světelného cyklu. Jeden spánkový cyklus trvá u člověka průměrně 90 minut, během spánku se však mění. Pro optimální regeneraci organismu by měl noční spánek u dospělého člověka sestávat alespoň z pěti spánkových cyklů.
Celkové množství hlubokého spánku je u lidí po třicáté menší než u dětí a mladistvých, u starších lidí může i zcela vymizet.
Často máme různé povinnosti, které se snažíme splnit i do pozdní noci. Za každou cenu chceme vše dokončit a tak si raději ukrojíme ze spánku. Co s naším tělem činí nedostatek spánku?
Nedostatek spánku (spánková deprivace) vede k poklesu tělesné teploty a celkové adaptace lidí na chlad. V mozku nastávají změny, proto klesá psychická výkonnost, soustředění se, rychlost reakcí, schopnost zapamatovat si nová data. Vzniká emotivní nestabilita, rychlé střídání nálad, nervozita až agresivita nebo to může být naopak a vzniká letargie. Bdění u těchto lidí může být přerušováno mikrospánkami.
Pokud trpíte nedostatkem spánku, zvyšujete se riziko, že se stanete účastníkem dopravní nehody. Jedna z pěti dopravních nehod má totiž něco do činění právě s únavou. Nedostatek spánku také způsobuje, že se stravujeme hůře. V tomto stavu zvykneme konzumovat nezdravé potraviny, a proto nespavost úzce souvisí s nárůstem hmotnosti.
Problémem nedostatku spánku je, že má vliv přímo na fyzický výkon. Lidské tělo jistý počet hodin odpočinku jednoduše potřebuje. V noci se odehrává proces regenerace mozkových i fyzických tkání. Pokud se nevyspíte, nedojde ke správné regeneraci.
Poruchy spánku souvisejí také se zvýšeným rizikem srdečního infarktu a také s vyšším rizikem mrtvice. Špatný spánek by měl být považován za pozměnitelný rizikový faktor nemocí oběhové soustavy.
Dlouhodobá absence odpočinku může mít negativní vliv i na tělesné zdraví. Objevit se tak mohou kardiovaskulární problémy, hormonální nerovnováha, vysoký krevní tlak, cukrovka, demence či Alzheimerova choroba.
Toto vše platí iv případě, že člověk spí, ale je výrazně redukována nebo až absentuje některá fáze spánku.
Přestože se po několika probdělých nocích výkonnost mozku po zařazení klasického režimu vrátí k normálu, opakované vystavování takové situaci může postupem času přinést trvalé následky. Nebezpečné je hlavně to, že nedostatečný noční spánek nevyvolá tento stav okamžitě, ale pomalu a postupně.
